Ne jen Granger - kapitola 6.

Kapitola šestá - Trest


Nathan dělá co je v jeho silách, aby se připravil na Snapeův trest. Podaří se mu to?

~~~

V pondělí se Nathan vzbudil o něco dříve než jindy. Měl nějaké dopisy, které potřebovaly odeslat, a taky se chtěl připravit na trest u profesora Snapea. Rozhodl se napsat dopis svému kmotrovi, Harrymu Potterovi, a další Ronovi Weaslymu. Máma mu psala, že ti dva měli spoustu trestů, když byli ještě studenti. Mohli by mu poradit, co má od mistra lektvarů čekat.

Chvíli sledoval odlétající sovy s dopisy a pak zamířil do Velké síně na snídani. Měl ještě dost času se najíst, než bude muset do sklepení na dvouhodinovku lektvarů.

Po snídani sešel do podzemí, vstoupil do chladné učebny a posadila se do stejné lavice jako minulý týden - přímo před učitelský stůl. Nathan si zrovna připravoval knihy, pergamen, pero a inkoust, když profesor Snape vtrhl do třídy a otočil se ke svým studentům.

"Dneska připravíte jednoduchý Uklidňující lektvar. Otevřete si učebnice na straně dvacet tři a postupujte podle návodu."

Obešel svůj stůl a chtěl se posadit, když si uvědomil, že nikdo nezačal pracovat a všichni studenti na něho zírají. Dobře, ne úplně všichni, přiznal si vzduchu a protočil oči. Přinejmenším Granger pracuje. "Neslyšeli jste, co jsem říkal? Na co ještě čekáte? Pusťte se do práce, hned!" zdůraznil svá slova.

Celá třída byla vytržena z tranzu a dala se s překvapivou rychlostí do pohybu. Profesor Snape se konečně posadil a přenesl svou pozornost z vystrašených studentů na eseje sedmých ročníků. Čas od času své místo opustil, aby se prošel mezi lavicemi a zkontroloval kotlíky vyděšených studentů.

"Víte, co je to kostka, slečno Parksová?" zeptal se chladným hlasem.

"A-Ano, pane," odpověděla Josephina váhavě.

"Tak které části z ´nakrájejte zázvorový kořen na kostky` jste nerozuměla?" dotázal se. "Začněte znovu, slečno Parksová!"

Kotlík po kotlíku, student za studentem profesor šířil svoji jedovatost a strhával body Nebelvíru. Když dorazil až k Nathanově lavici, zjistil, že jeho lektvar má perfektní nachový odstín. Ten kluk byl talentovaný. Musel to uznat, ale v žádném případě ne nahlas.

"Příliš husté, pane Grangere. Příště se pokuste to zamíchat podle návodu," musel to říct, přestože hustota lektvaru byla skoro dokonalá.

Nathan vzhlédl a setkal se s očima profesora Snapea. Chvíli se na sebe dívali a pak chlapec protočil oči. Profesor přivřel ty svoje, ale neřekl nic. Dokončil své zastrašující kolečko a vrátil se k opravování esejů.

Studenti dovařili lektvar a odlili vzorek do malé lahvičky. Pak opustili třídu. Nathan si skládal své věci, když profesor od svého stolu zavolal jeho jméno.

"Pane Grangere, váš trest se bude konat ve středu v sedm hodin v této učebně," řekl a dodal: "Netoleruji zpoždění."

"Ano, pane," odpověděl Nathan. Pak opustil třídu a snažil se dohnat ostatní, kteří mířili na hodinu Obrany.

---

Další ráno Nathan zrovna snídal ve Velké síni, když se u začarovaného stropu objevilo hejno sov. Dvě z nich mířili přímo k němu a nesli odpovědi na dopisy, které předcházející den poslal Harrymu a Ronovi.

Odepnul pergameny a obě sovy opustily síň vysokými okny. Nathan otevřel první dopis - od Rona.

Nazdar Nathane,

jsem rád, že o tobě slyším. Jen jsem doufal, že by to mohlo být za lepších okolností. Takže, trest se Snapem! Nemůžu tě z ničeho vinit, moc dobře vím, jak velký mizera to je (neříkej mamce, že jsem něco takového napsal).

Nathan protočil oči nad Ronovou poznámkou a pokračoval ve čtení...

Abych ti zodpověděl tvou otázku, myslím, že tě nechá celý večer čistit špinavé kotlíky - bez kouzel. Strašné, já vím, ale věř mi, že to může být ještě horší. Takže, hodně štěstí, chlapče, a příště se tomu pokus vyhnout. Nebo ti Snape udělá ze života peklo, jako to udělal nám.

Už jsem ti pogratuloval, že ses dostal do Nebelvíru? Myslím že ne, takže - gratuluju!

Měj se,

Ron Weasley

Čistit kotlíky po mudlovsku. To je všechno? přemýšlel po přečtení Ronova dopisu.Možná mi strýc Harry poradí něco lepšího, pomyslel si a otevřel Harryho dopis.

Milý Nathane,

rád slyším, že vycházíš se svými spolužáky.

Proč jsi dostal od Snapea trest? Napiš mi celou tu příhodu, jo? Jestli je pořád stejně protivný, jako byl na tvou mámu a na mě, tak mi to řekni a on ode mě něco uslyší.

Proč? To si myslí, že si s ním neporadím sám? uvažoval Nathan nad slovy svého kmotra.

Takže, jestli nezměnil svůj styl - a nemyslím si, že by to udělal - pravděpodobně tě nechá drhnout špinavé kotlíky, dokud na jejich dně neuvidíš svůj odraz. Jeho další zvrhlá záliba je nechat studenty připravovat odporné ingredience, jako vymačkávat hnis z Dýmějových hlíz nebo něco takového. Myslím si, že zvolí to první, vzhledem k tomu, že jsi v prvním ročníku.

Doufám, že jsem ti trochu pomohl. Jestli ti Snape začne dávat tresty kvůli ničemu, tak mi to řekni, ok? Bude mi to muset vysvětlit.

Měj se,

Harry

Takže dýmějový hnis nebo špinavé kotlíky. Bude to nádherný večer, v duchu si zanaříkal Nathan.

"Od koho jsou ty dopisy?" zeptal se Andy.

"Od strýce Harryho a strýce Rona," odpověděl Nathan.

"Dopis od Harryho Pottera?" přidal se Kevin a přestal věnovat pozornost snídani, aby si poslechl, co strýc jeho kamaráda napsal.

"Jo. Psal jsem jim, abych se jich zeptal na trest profesora Snapea."

"A co ti napsali?" zeptal se Andy.

"Myslí si, že budu drhnout celý večer špinavé kotlíky," Nathan si povzdechl.

"Drhnout? Jakože bez kouzel?" zeptal se pobouřeně Kevin.

"Tak to říkali," potvrdil Nathan.

"Připomínejte mi, že se nikdy nesmím dostat do sporu se Snapem, jo?" reagoval Kevin a vrátil se ke svému talířku.

Nathan si ještě jednou povzdechl a pokračoval v jídle. Zítra večer bude připraven na trest.

<centre>---</centre>

Ve středu přesně v sedm hodin uslyšel profesor Snape klepání na dveře svého kabinetu.

"Vstupte," řekl.

"Dobrý večer, profesore," pozdravil chlapec, když vstoupil. Snape neodpověděl. Místo toho mu hlavou pokynul k lavici vedle svého stolu, u kterého seděl s knihou v ruce. Na lavici byly dva špinavé kotlíky.

"Budete je čistit tak dlouho, dokud na dně neuvidíte svůj odraz," řekl sametovým hlasem. Pak se ušklíbl a dodal: "Bez kouzel."

Nathan nic neřekl, jen si vzal kartáč a začal je drhnout. Při čištění prvního kotlíku zůstal chlapec zticha. Když začínal druhý, promluvil. "Proč jste mi dal trest, pane?"

Proč jsem mu dal trest? Co je to za otázku? přemýšlel. "Myslel jsem, že jste chytřejší," odpověděl. Chlapec na něj stále zíral a tak Snape protočil oči a dodal: "Pokoušel jste se proklít jiného studenta, pane Grangere. Dokonce jste to přiznal. Teď se vraťte k práci! Nemám na vás celou noc."

Ale chlapec nereagoval. Neřekl jsem to dost jasně? pomyslel si Snape.

"Proč jste neudělil trest taky těm ostatním chlapcům? Vyhrožovali tomu chlapci z Mrzimoru," řekl Nathan.

Na to profesor svraštil obočí. Zpochybňuje snad mé rozhodnutí?

"Strhávám Nebelvíru 5 bodů za nedostatek respektu, pane Grangere. Teď se vraťte k práci! Už vám to nebudu opakovat," procedil mezi zuby.

"Ano, pane," odvětil Nathan. "Jen jsem chtěl vědět, proč máte vždycky spadeno jenom na Nebelvír a nikdy ne na Zmijozel. Proč jste jim nikdy nestrhl body?"

To bylo příliš. Snape byl v tu chvíli na nohou a dvěma dlouhými kroky překonal vzdálenost mezi ním a Nathanem. Teď se nad ním tyčil do výšky a zlostně do něj zabodl pohled. Nathan necouvl a díval se na něj tázavě.

"Tohle nebudu tolerovat. Nemáte žádnou úctu! Jste tu, aby jste drhl kotlíky, protože si to zasloužíte. Teď přestaňte zkoušet mou trpělivost a pokračujte. HNED!"

Tentokrát chlapec poslechl a profesor se vrátil ke své knize. Nathan v tichosti vyčistil i druhý kotlík. Když byl hotový, přistoupil k jeho stolu. Aniž by profesor vzhlédl od knihy, řekl: "Ven!"

Chlapec se nepohnul. Snape ho chvíli ignoroval a pak si ztěžka povzdechl. Co ten kluk chce tentokrát? Je ještě horší než jeho matka! Zvedl hlavu a probodl ho pohledem. "Jste hluchý? Řekl jsem ven!"

"Profesore," začal Nathan. "Nechtěl jsem být nezdvořilý, když jsem se ptal na ty otázky. Omlouvám se."

On se... omlouvá? pomyslel si, přesto se jeho překvapení neobjevilo v jeho tváři.

"Máma mi říkala, že jste musel podporovat Zmijozelské, když ona byla ještě studentka. Protože byla válka," chlapec pokračoval. "Jen jsem se snažil porozumět tomu, proč to děláte pořád," dokončil. "Přesto se omlouvám."

Zmínka o Grangerové ho znepokojila. Vzpomněl si na jeho slova v knihovně o tom, že je čestný, a ještě víc ho to popudilo. Musím ty nesmysly zarazit teď hned!pomyslel si.

"Nevím, co vám vaše matka o mě řekla, ale ujišťuji vás, že mě nezná tak dobře, jak by si mohla myslet. Nemusím se nikomu zpovídat z toho, co jsem udělal. Ani vám, ani vaší matce, ani nikomu jinému!" Byl sinalý vztekem. "Teď vypadněte z mojí učebny!" zavrčel.

Nathan ještě chvíli zíral na mistra lektvarů, ale nemohl udělat nic kromě uposlechnutí příkazu. Odvrátil se a vykročil ke dveřím vedoucích na chodbu. Nikdy mi na tu otázku neodpověděl, přemítal. Možná, kdybych si body zasloužil, tak by mi je přidělil. Možná se nesnažím dost, abych je získal. Máma měla pravdu - je těžké uspokojit profesora Snapea.

Dorazil až ke dveřím, otočil se a pohlédl profesorovým směrem. Před sebou měl výzvu dokázat, že je hoden jeho chvály. "Dobrou noc, profesore." Vykročil směrem k nebelvírské věži. Nechtěl věřit, že by byl profesor lektvarů nespravedlivý a upřednostňoval svou kolej před ostatními. Musel to jen dokázat!

Muž ve třídě osaměl a ztratil zájem o svou knihu. Severus byl hluboce zamyšlen nad tím, co chlapec řekl. Proč pořád nadržuju zmijozelským? Už to přece dělat nemusím. Proč to teda dělám? pomyslel si, než znovu získal kontrolu nad svou myslí. Protože to tak je! Protože ty jsi profesor Snape, umaštěný podlý ředitel Zmijozelu a tohle je tvá práce, uzavřel to a zamračil se.

Snape si povzdechl. Nezajímal se o takové záležitosti od... vlastně nikdy. Proč to dělám teď? pomyslel si. "Granger," procedil mezi zuby. Zaklapl knihu, vstal a zamířil do svých komnat.

Dokonce i když Snape kráčel chladnými chodbami, nedokázal z hlavy vytlačit Nathanovy otázky. Ať se snažil, jak chtěl, nemohl ke svým činům nalézt žádný důvod. Nikdy předtím necítil potřebu ospravedlnit své nepřiměřené zacházení se svou kolejí - dokonce ani Brumbálovi, který přivíral oči, protože si byl vědom jeho riskantní situace. Ale teď... neměl žádné vysvětlení pro svou pokračující zaujatost. Dělám to proto, protože jsem to dělal vždycky. Nějak se mu to ale už nezdálo jako dostatečné vysvětlení.

Příště… Nathan přichází o body opět kvůli Snapeovi.